prosinec 2019
Kolem stromů chodíme každý den a nepovažujeme je za nic zvláštního. Obvykle v nich vidíme zdroj stavebního materiálu, nebo palivového dříví. Ovšem stromy jsou také léčivé, a to prakticky každý z nich. Podívejme se tedy na léčebné účinky našich stromů.
V okolí Provodína je nejběžnějším stromem borovice lesní. Jistě by se našel někdo, kdo by všude vysadil listnáče, ovšem těm by se na zdejším písku moc nedařilo, na rozdíl od borovic, které dobře snesou nedostatek vody a chudou písčitou půdu. O to prospěšnější je právě borovice, která má na lidské zdraví blahodárný vliv. Borovice obsahuje celou řadu léčivých látek, jako jsou éterické oleje, pryskyřičné kyseliny, vitamín C, třísloviny a další. Účinky borovice znali již ve starém Egyptě, a kromě jiného balzamovali faraony terpentýnem získaným z borovice. Z toho vyplývá, že borovice ničí bakterie. Další účinky jsou rozpouštění hlenu, podpora prokrvení, tišení bolesti, podpora trávení, a také uklidňující účinky. Borovici lze užívat proti kašli, na zánět ledvin, na revma, na ekzémy a na řadu dalších neduhů. Zdá se, že celý článek by mohl být jen o borovici, jelikož má opravdu všestranné využití.
Zajímavou metodou je tzv. vykuřování, tedy vdechování kouře z doutnajícího dřeva borovice. Sám jsem se přesvědčil, že tato metoda funguje, když jsem vypaloval
ozdoby do borového dřeva v nevětrané místnosti. Krátce potom jsem vykašlal a vysmrkal naprosto vše špatné, co se v dýchacích cestách nacházelo. Ale podívejme se také na jiné stromy. Dalším běžným jehličnanem je smrk ztepilý, který je v současnosti obětí jakési smrkové hysterie. Ano, smrky sežral kůrovec, ale za to smrk v žádném případě nemůže. Navíc je směšné, když si někdo myslí, že globální oteplování se vyřeší vykácením smrků. Naopak je takový
zásah kontraproduktivní, jelikož jehličnany absorbují CO₂ i v zimě, což listnáče logicky v zimě nemohou. Vraťme se raději k léčivým účinkům smrku. Jeho účinky byly známy již ve starověku a používal ho Hippokrates a jiní slavní léčitelé. Obsahuje oleje, pryskyřice, třísloviny, sacharózu, vitamín C, kyselinu mravenčí a další léčivé látky. Smrk tiší kašel, čistí kůži, rozpouští hlen, podporuje prokrvení, působí proti zánětům, celkově posiluje organismus. Smrk výborně účinkuje na bolesti svalů a kloubů, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Pohmožděné místo stačí jednou namazat smrkovou mastí, a do rána je po bolesti. Ještě nedávno bylo legálním zdrojem obživy tzv. smolaření, což bylo získávání smrkové pryskyřice nařezá-váním kůry stromů. V některých starších porostech jsou k vidění takovéto rozdrápané stromy. Dnes je tato metoda zakázaná a smrková pryskyřice se získává průmyslově z pokácených stromů.
Jedle bělokorá je poněkud vzácnější, ale v poslední době se dostává ke slovu. I v okolí Provodína se lze setkat s jedlovými mla-zinami, i když běžný návštěvník lesa je bude nejspíš považovat za smrky. Kdo se však vydá hlouběji do zdejších lesů, jistě se s jedlí setká. Jedle má podobné účinky jako smrk, ale její vůně je příjemnější. Zajímavostí je, že čaj z jedle byl doporučován při otravě krve.
Modřín opadavý je horská dřevina, v našem kraji nepůvodní. Proto se mu tady nedaří a u nás je zdravý modřín vzácností. Většina modřínových mlazin v okolí skomírá, nebo je odumřelá. Látky a účinky modřínu jsou prakticky totožné jako u borovice a smrku, ale modřín je poněkud agresivnější, takže citlivým jedincům může dělat potíže. Proto je třeba užívat ho opatrně. Zajímavé je, že na modřínech rostou některé léčivé lišejníky, které na jiných stromech nerostou. Lišejníky získávají léčivé látky z modřínu a jsou velice účinné jako přírodní antibiotika. Vzhledem ke vzácnosti modřínu jsou i tyto lišejníky velmi vzácné. Pro lékařské účely se tyto lišejníky dováží ze severských zemí.
To by bylo několik jehličnanů a příště se můžeme podívat na léčivé listnáče.