červen 2024
Víly, hajní, zvířátka, veselé a relaxační melodie, smích i smutnění – to všechno přináší loučení s předškoláčky. Paní učitelky s dětmi pokaždé nacvičí rozkošná vystoupení, na která se každoročně spolu s (pra)rodiči a dalšími návštěvníky moc těším. Letos byl ústředním motivem pásma ´les´.
Provodínská školka je známá svým ekologickým zaměřením. Děti tu jsou odmalička vedeny k lásce k přírodě, k péči o ní. Téma vystoupení (les) tak bylo dětem blízké. První pobavení přišlo hned s úvodním vystoupením. Nejmenší si to totiž rázně napochodovali za znění tónů:
„Dneska jsem v lese byl a už tam nepudu, nikde jsem nezažil tak ukrutnou nudu“.
Kdo nezná originálního písničkáře Pokáče, byl asi nejprve zaskočen. Další text – stěžující si, že je v lese špatný signál, nefunguje tam wifi síť, že by se měly vykácet nějaké stromy, aby bylo lepší světlo na selfíčka (autoportréty) a že by tam bylo lepší místo lesa postavit obchoďák – už nenechal nikoho na pochybách, že se jedná o satirickou písničku, poukazující na smutný obraz části společnosti. V naší školce to tak děti nemají a jsme za to rádi.
Vystoupení, které vyvolalo asi nejvíc smíchu bylo o vlkovi, co obchází les a slídí, koho by snědl. Chytrá zvířátka ale vždy našla způsob, jak se sežrání vyhnout. Ježek se stočil do klubíčka, žabky skočily do vody, krtek se zahrabal pod zem… nakonec se malí obyvatelé lesa společně schovali pod bílou plachtu; vytvořili tak ducha a vlka (v tomto případě dva) zahnali na útěk.
V pásmu ale byly i lyričtější scény, a přepínání dětí z rytmicky veselých do relaxačních poloh bylo obdivuhodné. Prostě jako vždy, krásné. Ani jsme se nenadáli, najednou před námi stáli už jen loučící se předškoláci. Prozradili, na co se ve škole těší, složili přísahu, že budou dobrými žáky a šlo se na slavnostní šerpování. Budoucí školáci předstupovali jednotlivě před paní ředitelku, která jim navlékla modrou šerpu s nápisem HURÁ DO ŠKOLY. Slova loučení a přání do dalších školních let pak s objímáním špitaly dětem do oušek i paní učitelky. Tahle chvíle pro ně bývá každoročně náročná. ´Jejich´ děti odchází… Snad vyslyší paní ředitelku a její pozvání, že se mají občas za nimi do školky přijít podívat.
Letos ze školky odchází do 1. třídy dvanáct dětí. Všem přejeme, ať se jim ve škole daří, ať si tam najdou další nové kamarády a učení je baví. A ať mají taky hodné paní učitelky. Děti, co půjdou do provodínské školy se můžou spolehnout. Paní učitelky se jim budou určitě líbit.
