leden 2026
PROČ TU STAVÍ JEN POLOVINA VLAKŮ
Když byla v roce 1867 uvedena do provozu železniční trať Bakov nad Jizerou – Česká Lípa, vzniklo v dnešním Srní jedno z vůbec nejdůležitějších nádraží širokého okolí. Tehdy ještě neexistovala železniční spojení do Zákup ani do Mimoně, a tak právě Srní, resp. zastávka zvaná německým překladem těchto měst Reichstadt–Niemes, sloužila jako jejich nejbližší přístupový bod k železnici. Využil jej mj. i císařský pár, když mířil na zámek v Zákupech, který v 19. století sloužil jako jejich letní sídlo. Cesta pokračovala kočáry právě odtud. Panstvo ze zámku v Zákupech mělo pro ten účel v Srní dokonce svou konírnu.
Zlom nastal v roce 1883, kdy byla otevřena trať Česká Lípa – Mimoň. Obě města získala vlastní nádraží a Srní tak přišlo o svou původní roli „společné stanice“ pro celý region. Od té chvíle začalo být vnímáno spíše jako malé místní nádraží, využívané hlavně obyvateli nejbližšího okolí.
V průběhu 20. století došlo k postupnému omezování funkcí stanice. Srní přišlo o výpravčího, manipulační koleje i další provozní vybavení. Nakonec zde nebyl už žádný zaměstnaný personál a místo sloužilo pouze k nástupu a výstupu cestujících.
Dnes je Srní dlouhodobě jednou z nejméně využívaných zastávek na celé trati Bakov – Česká Lípa, což odpovídá i počtu obyvatel. Vlaky zde proto zastavují jen v omezeném rozsahu. Místní by byli rádi, kdyby v Srní zastavovaly všechny osobáky. Autobus tu sice jezdí, ale víc vlaků by znamenalo víc možností, jak se dostat do práce, do školy nebo k doktorovi. Není divu, že se o takovou možnost zajímali.
Totéž dotazovala u Krajského úřadu Liberec i obec.
Z odpovědi společnosti KORID LK vyplývá, že důvodem je čas. Na trati mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou je hlavní prioritou to, aby na obou koncích fungovaly přestupy mezi vlaky. Aby se to stihlo, musí soupravy jet „na doraz“ – využít maximální rychlost i výkon. A tak už se do jízdní doby nevejde obsluha všech zastávek. Kdyby vlak zastavoval všude, rozpadly by se přípoje v České Lípě nebo v Mladé Boleslavi.
Srní patří dlouhodobě k nejméně využívaným zastávkám na celé trati, což odpovídá i tomu, že je tu nejméně obyvatel. Proto tu zastavuje jen každý druhý osobní vlak. Možnost „zastavení na znamení“ je podle dopravce využita v největší možné míře, kterou Správa železnic ještě považuje za provozně zvládnutelnou. Další rozšíření by už narušilo návaznosti vlaků a dotklo by se většího počtu cestujících.