červen 2026
Modlitby byly vyslyšeny, počasí vyšlo skvěle. Příjemné teplo bylo nečekaně i na závěrečnou pěnu od hasičů. Na tu se děti těšily asi nejvíc. Co vím, některé nemohly ani dospat.
Hodinu před začátkem bylo vše připraveno – lavice a stoly nanošené, stany postavené, dolaďovaly se už jen některá stanoviště. K tomu stánky s občerstvením, limonády pro malé, pivo pro velké a pro všechny společně hamburgery, párky v rohlíku a nejvíc žádané palačinky.
Ve 14 hodin to sice vypadalo, že si návštěvníci dali po obědě ještě dvacet minut šlofíka, ale postupně se hřiště zaplnilo. Ti, kdo dorazili později přišli o oblíbenou ukázku výcviku psů. Viděli jsme zadržení na úrovni mezinárodních soutěží, národní české i jak se to učí rok a půl staré štěně. V úvodním předvedení základního výcviku ´vpravo v bok, vlevo v bok´ se předvedl i úplně malý ovčáčí štěnísek, co těm velkým sahal sotva pod břicho. Zadržení si mohli za asistence figuranta vyzkoušet i odvážlivci z řad dětí. Na vlastní kůži (tedy na tu vlastní ne, nikdo je nekousal) si při přetahování o rukáv ozkoušeli, jakou mají psi sílu.
Od psů přešli nejmenší k altánu před hospodami, kde už čekalo Divadélko koloběžka. Malí diváci jsou neskutečně vděčné obecenstvo. Jejich spontánní projevy a smích přiměl k úsměvům i dospělé. Kamarádky z Koloběžky dobře věděly, co děcka rozesměje – třeba obyčejná věta, že je někdo z nich kedlubna nebo květák.
Pro malé připravily v hájku několik úkolů učitelky ze školky. Děti házely míčkem, přeskakovaly překážku, zkoušely svoji paměť, prolézaly tunelem jako pejsci při norování; vše jim šlo dobře, kromě jedné disciplíny – švihadla. To, co jejich babičky a možná i maminky zvládaly levou zadní, dnes spousta dětí vůbec nezvládá. To mě docela překvapilo. Starší děti si vyzkoušely střelbu ze vzduchovky, jízdu na segwayi, kopy na obrovský fotbalový terč a tenis na opravdovém kurtu.
Největší fronta se vytvořila u pletení copánků. Obdivovala jsem kreativitu, šikovnost a trpělivost, s jakou pouze dvě dámy celé odpoledne bez přestání motaly a motaly dětské vlásky. Já už bych z toho měla zamotané prsty. Vedle toho běžely dílničky pro šikovné ruce a o kousek dál stálo armádní auto, kde si děti vyzkoušey, jak se jezdí opravdovým vojákům při přesunech.
Největším hitem dětského dne bylo co? No přece pěnááááá !!!
Velké poděkování obcím Provodín a Jestřebí, všem, kteří se na přípravě a zajištění akce jakkoliv podíleli. Bylo to skvělý!
