červen 2022
Krásný velký kousek, ležící nehybně na asfaltce, zaujal i našeho psa. Zůstal stát, jemně přičuchl a pak se podíval na mně, co jako na to já.
Myslela jsem, že je ´můra´ jen oslabená a chtěla ji přenést mimo cestu, ale už nežila. Její zvláštnost mi nedala, a tak jsem poslala fotku Robertovi Kopeckému. Jedná se prý o Aglia tau, martináčka bukového, nazývaného též paví oko. Není můra, ale noční motýl, a relativně vzácný. Jako dospělec je neschopný přijímat potravu, neboť má zakrnělý sosák. Zásoby energie si proto vytvoří ještě ve stádiu housenky a po jejich spotřebování uhyne. To mi přijde smutný. Místo aby si po stadiu housenky konečně užil krásy a sosal nektar květů, tak si nemůže ani cucnout.
Další zajímavostí tohoto motýla je fakt, že se vědci inspirovali jeho složitým okem pro zobrazovací techniky v nových televizních přijímačích a mobilech. Jako zdroj přírodních nápadů slouží i v jiných vědních oborech.
V současnosti se např. zkoumají jeho křídla a tykadla.